Tajná láska49

12. prosince 2011 v 10:14 | Kazuka Inuzuka |  Tajná láska

Tak je tady ten díl, za který mě stoprocentně zabijete...no víte co? Radši už no comment...já už to raději nebudu rozebírat...psala jsem to už v minulém díle, že se na tento díl máte připravit...jen vám napíšu ještě jednu věc.....POZOR JEN NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ...varovala jsem vás a od teď neberu žádné následky ano? No nic snad to ve zdraví přežijete a dokážete napsat nějaký ten koment....a hlavně klidně pište i kritiku já se opravdu nebudu zlobit...už sama jsem se zkritizovala, takže to můžete udělat taky.



49.Díl-Škádlení
"Kde je Sakura?" zeptal se pro sebe blonďák v prázdné místnosti, v které bylo slyšet jen neustálé pípání přístrojů. Rozhlížel se stále jen kolem sebe a snažil si uvědomit, co se vlastně stalo a kde je. Hned po jeho probuzení poznal nemocniční pokoj a dokonce i to, že se ocitl na JIPce. Ale proč? Co tu dělá? Snažil se uspořádat si všechny myšlenky a vzpomínky. Vzpomínal na včerejšek. Sakura….šťastné objetí….divný dopis….bolest….chlad….katana…..bolestný výkřik….rána v břiše….krev…..pláč….strach…únava…..hlas třetí osoby a její vysmívání….a…..a…..SASUKE! Vzpomněl si na všechno. Především na boj se Sasukem a strach Sakury. Ale co se s ní stalo? Poslední co si pamatuje je, že ho zachránila před Kyuubim a na šťastné objetí. Dokonce se mu i vybavilo, jak ho ještě léčila, aby se úplně dostal z démonovy podoby. Pak měl následovat polibek, ale to už si nepamatuje. Po tomhle si pamatuje jen tmu. Zřejmě omdlel. Oh jasně omdlel z té rány, která začala silně krvácet. Ještě uslyšel Sakuřiné volání a strach v jejím hlase. Ale jak se ocitl tady? Že by ho sem odnesla růžovláska? To přece nemohla zvládnout. Byla moc slabá a unavená. Musela však něco udělat, když je v nemocnici. A kde je dívka? Že by byla taky někde v nemocnici? Všechny tyhle myšlenky se mu pořád motaly v hlavě a nedokázal je z tama odehnat. Prostě musel za každou cenu vědět, co se stalo s jeho holkou. Začal si sedat a poté pomalu posouval nohy na zem. Stále se cítil slabý a především polámaný. Bolelo ho celé tělo. Proto bylo pro něho namáhavé sundat nohy na zem. Po chvíli se mu to však podařilo. Už si chtěl i stoupnout, když ho někdo vyrušil. Někdo otevřel dveře a vešel dovnitř. No spíš když osoba uviděla Naruta o co se snaží, ve dveřích na něho zařvala a poté se vřítila k němu.
"Naruto co to sakra děláš?!!!" vykřikla osoba tak, že se blonďák hned vylekal a sedl si z toho na zadek.
"Bábi Tsu-tsu-na-de já….musíte tak křičet?"
"Okamžitě si lehni nebo uvidíš!" Nečekala na to, jestli si sám začne lehat. Prostě to udělala sama, když na něho svými ruky zatlačila tak, že si hned lehl.
"Sakra bábi nechte mě na pokoji! Co to s vámi je?!"
"Musíš ležet! Kam si se jako chystal jít?!"
"Kde to jsem?"
"No kde asi v nemocnici. Ty si nevzpomínáš, co se stalo včera?"
"Vzpomínám. Nebyl jsem si jistý, proč tu jsem."
"Měl si vážné zranění. Skoro si vykrvácel. Měl si v sobě ránu od katany."
"A jak jsem se sem vlastně dostal?"
"Donesli tě Izumo a Kotetsu."
"Oni? Jak se o tom vůbec dozvěděli?"
"Od Sakury. Přivedla je, aby tě donesli do nemocnice. Sama na to měla málo síly." Naruto si opět sedl tentokrát však prudce.
"Kde je Sakura?!!"
"Neboj se, je v pořádku. Přes noc byla taky v nemocnici, jelikož byla dost vyčerpaná a potřebovala si odpočinout."
"A na jakém pokoji leží? Musím hned za ní." Naruto se štrachal z postele, ale blondýna ho zadržela svou rukou.
"Nikam nepůjdeš. Takže proto si chtěl odejít? Chystal ses jít za ní?"
"Jo. Chtěl jsem ji najít. Řeknete mi, kde leží?"
"Ona tady už není. Ráno jsem ji poslala domů. Našla jsem ji u tebe a řekla ji, že dnes se zřejmě už neprobudíš a tak může jít domů. Musela si ještě odpočinout a to by se jí nepodařilo, kdyby celý den strávila u tebe."
"Tak ona byla u mě?"
"Jistě a zřejmě se o tebe bála, ale já ji uklidnila, že už ti nehrozí žádné nebezpečí."
"Děkuji a děkuji i za to, že jste ji poslala domů. To potřebovala ze všeho nejvíc."
"Nemáš za co." Naruto se na chvíli zamyslel a něco ho napadlo.
"Víte vůbec, co se včera stalo?"
"Ovšem Sakura mi to už řekla."
"A co s tím hodláte udělat? Zatknete ho, že? Nebo něco horšího?"
"Samozřejmě že toho zločince zatkneme. Ale nejdřív ho musíme najít. Sakura nám toho moc neřekla a my nemáme moc stop k tomu, abychom ho našli."
"O čem to mluvíte? Tak on znovu utekl? To se dalo čekat po tom, co udělal."
"Znovu? Jak to znovu? Jistěže utekl. Vždyť je to zločinec a dost pochybuji o tom, že by zůstával u nás ve vesnici. Proč taky když ani není z Konohy? Vlastně o něm skoro nic nevíme. Ani nevíme z jaké je vesnice. Sakura řekla, že u sebe prý ani neměl žádnou pásku z vesnice. A takhle těžko určíme, z které je asi vesnice. Akorát víme, že měl na sobě černý plášť, měl delší černé vlasy, bylo mu okolo 30 a podle Sakury měřil asi 180 centimetrů. To je vše, co nám řekla." Naruto na ni hleděl, jak spadlý z višně a nechápal, o čem to mluví.
"O kom to sakra mluvíte?"
"No o kom asi. O tom zločinci co vás včera napadl. Prý si s ním bojoval jen ty. Můžeš nám o něm říct něco víc? Něco podle čeho bychom ho našli?"
"Cože? To je blbost. Vy vůbec nic nechápete. Nás nenapadl nikdo cizí. Napadl nás…….." Naruto se najednou zarazil a nedokončil to. Zamyslel se nad tím. Proč vlastně Sakura lhala? Proč Sasukeho nenahlásila? Musela k tomu mít své důvody, jinak by Tsunade nikdy nelhala. A navíc ji nikdy nešlo moc lhát. Jestli nechtěla, aby o tom Tsunade věděla, neměl by to říkat ani on. Ale co si teď má vymyslet? Blondýna na něho dost nechápavě a netrpělivě zírala a čekala od něho pořádné vysvětlení.
"No dokonči to Naruto. Kdo vás teda napadl? Byl to Sasuke, že?" Blonďák se zarazil. Jak to ví?
"Sasuke? Proč si to myslíte?"
"Protože si o něm ze spaní mluvil. A dost to nasvědčovalo tomu, že vás napadl. Ptala jsem se Sakury, ale všechno popřela a řekla mi tu teorii s cizím zločincem. Řekneš mi pravdu aspoň ty? Chápu, proč by ho Sakura kryla, ale ty k tomu nemáš důvody, ne?"
"Ovšem že nemám. Nahlásil bych ho, kdyby to udělal. Ale on nic neudělal, takže nemám proč ho nahlašovat. Je to tak, jak vám řekla Sakura. A jeho popis taky sedí." Naruto ji moc nepřesvědčil. Dívala se na něho dost nevěřícně.
"Hmmm….nějak mi to stále nesedí. Byl tak silný, že tě dokázal bodnout?"
"No ani ne. Než mě bodnul, dlouho jsme spolu bojovali. Nebyl silnější než já, ale i tak mi dal zabrat. Probodl mě, když jsem nedával pozor. Bál jsem se o Sakuru, bránil jsem ji, a proto se to stalo. Chtěl ji totiž ublížit a to jsem nemohl dopustit. Prostě jsem se postavil proti jeho kataně, když jí mířil na Sakuru." Lhal dál Naruto a vymyslel si takovou báchorku.
"Dobře budu ti teda věřit. A o Sasukem ze spaní si podle Sakury mluvil jen z osobních důvodů, které mi nemůže říct, protože by sis to nepřál."
"Ano to je pravda."
"Budeme se snažit najít toho chlapa. Teď tě ještě vyšetřím a pak můžeš odpočívat."
"Dobře."

Než si stačila cokoliv uvědomit, cítila na svých rtech nějaké druhé, které byly velmi jemné, sladké a něžné. Vykulila oči a její ruky se snažily ho od sebe odstrčit tlačením na jeho hruď. Nešlo jí to. Byl příliš silný a odhodlaný. Nehodlal se jen tak vzdát jejích rtů. Co to sakra pořád jenom dělá? Pořád si není tak moc jistá svými city, že se o nich musí takhle přesvědčovat? Vlastně v tom teď byla nevinně. On si to od ní doslova donutil a ona neměla na vybranou. Problém byl však v tom, že čím byl polibek delší, tím více se mu poddávala a tála pod ním. Nedokázala mu odolat. Takže v tom nesli oba stejnou vinu. Nemohla to všechno svádět jen na něho. Toužila po tom vášnivém a zároveň sladkém polibku tak moc jako on. V duchu si dost nadávala. Nemohla uvěřit tomu, že je až taková coura. Že se líbá s kdekým. Vlastně to nebyla až taková pravda. Líbá se se svou současnou láskou a teď momentálně se svou minulou láskou. Která už měla být dávno zapomenuta a pohřbena. Za žádnou cenu ji nesměla dostat na povrch. Ale ať se snažila, jak chtěla, její srdce ji neposlouchalo a dělalo si, co chtělo. Vůbec mu nedokázala poručit a umlčet ty city k Sasukemu. Ale co se najednou tak změnilo, že ho možná začala znovu milovat? Stalo se to snad v té chvíli, kdy o něho měla takový strach? Kdy málem umřel? Kdy ho skoro ztratila? Že by si jen kvůli tomu uvědomila své opravdové city? A to jen kvůli tomu strachu? Uvědomila si, že by ho mohla ztratit a proto se její opravdové city dostaly na povrch? Začalo se jí líbit, že měl své tělo tak přitlačené na jejím a tím ho zároveň tlačil na strom. Víc ji to vzrušovalo. Nakonec se do toho ponořila, zavřela oči, obmotala ruky kolem jeho ramen a tím si ho k sobě víc přitiskla. On měl stále ruky opřené o strom a zapojovalo se akorát jeho tělo, po kterém tak dívka toužila a pod kterým ji to všechno připadalo tak vzrušující. Byla z toho tak udýchaná, že musela utnout jejich divoké líbání a vydýchat se. Opřela si čelo o jeho a pořádně se nadechla. Sasuke na tom byl stejně a taky se musel nadechnout. Po nadechnutí zvedla dívka hlavu a zadívala se mu do očí. Spíš čekal, že se na něho znovu vrhne, ale nestalo se tak. Odtáhla od něho obličej a hlavu si opřela o strom.
"Přiznej si to konečně. Toužíš po tom tak moc jako já," promluvil po dlouhé chvíli Sasuke. Dívka jen zakroutila hlavou.
"Ne! Sasuke ne!"
"Nemá cenu něco zapírat. Teď si mi dokázala, jak moc mě chceš. Že se nakonec stalo to, co se mělo stát dávno a co si ke mně cítila hodně dávno. Přiznej, že mě přece jenom znovu miluješ." Dívka prudce začala vrtět hlavou. Nedokázala si to přiznat ani sobě natož jemu.
"Pleteš se! Miluji Naruta! A tímhle se vůbec nic nezměnilo."
"Oh vážně takže ti nebude vadit, když udělám tohle?" Nečekal na její reakci, odtáhl jednu ruku od stromu a přiblížil ji k její nahé noze. Měla na sobě jen sukni, což pro něho byla obrovská příležitost. Velmi pomalu a něžně ji začal rukou přejíždět po jejím stehně. Růžovláska ucukla jako pod elektrickou ránou. Naskočila ji husí kůže po celém těle a bylo jí to moc příjemné. Dotýkal se její stehny tak velmi jemně, ale i přesto to cítila v každičké části svého těla. Ten dotek proudil v celé její krvi a ona cítila, jak ji horko prolévá na celém těle. Zavřela oči, myslela jen na jeho dotek a užívala si to. Po chvíli dokonce zasténala, aniž by si to uvědomila. Po jejím vzdechnutí přestal a v tom okamžiku měla dívka hned otevřené oči, které upíraly zrak do druhých dost blízkých.
"A co je teda tohle?" zašeptal do jejího udiveného obličeje. Vůbec neměla slov. Zaskočil ji natolik, že se zmohla jen na koktání.
"Já…..já…….," nedokázala se vyjádřit. Sasuke se radostí usmál.
"Nemáš slov? Si ze mě dost nervózní, že? Vidíš? Tohle přesně si měla cítit v našem vztahu. Proč je to teda teď najednou jinak? Zrovna ve chvíli kdy ses rozhodla pro Naruta?" Zmohla se jen na jednoslovnou odpověď.
"Ne-ne-vím…." Sasuke si nešťastně vzdychl a sklonil hlavu. Cítil se jako na porážce. V boji, který nikdy nevyhraje.
"Pořád jsem ti to říkal. Pořád jsem ti říkal, že se do mě časem zamiluješ. Nevěřila si mi. A teď to máme oba. I když možná by ses do mě nezamilovala, kdyby ses se mnou nerozešla a nezačala si s Narutem. Že by on byl ta příčina?"
"Takhle o něm laskavě nemluv! Ne v mé přítomnosti! On není žádná příčina ničeho. Nemůžeš prostě pochopit, že ho miluji?"
"Jasně chápu to. Ale mě miluješ taky. A to je právě to, co nechápu," zvedl hlavu. Dívka na něho vykulila oči. On se jí snad zdál. Co to tu sakra mele? Nečekal na její odpověď. Znovu položil ruku na její stehno, ale tentokrát jí ho hladil celou rukou ne jen prsty. V každém případě se hned zarazila a cokoliv se chystala říct, už k tomu neměla šanci. Zašel mnohem dál a přitlačil své tělo na její stejně jako při jejich líbání. Obličeje měli u sebe sotva pět centimetrů. Cítili divoký dech toho druhého. Sakura už měla dost jeho chování. Toho jak moc si dovoluje a myslí si, že mu všechno projde.
"Přestaň…..už toho laskavě nech," zašeptala. On se však jen usmál.
"Čeho mám nechat? Znervózňuje tě moje blízkost? Nebo snad vzrušuje? Nebo se bojíš, že následkem toho si přiznáš své skutečné city?"
"Jaké asi city, když žádné neexistují? Vůbec mě neznervózňuje tvoje blízkost. Prostě mám ráda jen svůj prostor, do kterého neustále drze vstupuješ. A ještě bych byla ráda, kdybys přestal s tím svým drzým chováním."
"Že se tomu ani nijak nebráníš. Pamatuji si, že když ti to bylo nepříjemné, dala si mi aspoň facku. A teď ani to ne? Prostě mě jenom baví tě takhle provokovat. Si neuvěřitelně roztomilá, když si tak nervózní." Sakura si během jeho mluvení nenápadně z pouzdra vytáhla svůj jediný kunai. Když měla příležitost, neváhala a druhou rukou, v které nic neměla, ho vší silou od sebe odstrčila. Než se stačil vzpamatovat, dívka mu ve vteřině přiložila kunai na krk a nasadila svůj typický Sakuřin naštvaný pohled. Trochu ho to překvapilo, ale ne natolik, aby se tomu neusmál.
"Chtěl si vidět, jak se budu bránit? Tak tady to máš!" Sasukemu se zvedly koutky úst ještě víc.
"Konečně Sakura, kterou mám rád. Která mě tak vzrušuje." Dívka nemínila jen tak poslouchat jeho kecy a proto přitlačila kunai na jeho krk. Dokonce se mu tam objevila malá řezná rána. Nenechal se zastrašit a stále měl na tváři ten svůj přiblblý úsměv.
"Myslíš, že ti nedokážu ve vteřině podřezat krk?! Tak radši sklapni, pokud nechceš, aby se to stalo!"
"Ha….ale prosím tě Sakuro, myslíš, že mi na tom záleží? Nezapomínej, že jsem chtěl umřít. Takže by mi bylo jedno, kdyby si to udělala. Spíš by si mi tím udělala laskavost. Ale dost pochybuju o tom, že bys mě dokázala zabít."
"Proč by ne? Klidně to udělám!"
"Tak za prvé ještě před chvílí si mě zachránila před smrtí, tak proč by si mě teď zabíjela? Za druhé je to pro tebe moc těžké a za třetí mě moc miluješ na to, abys mě zabila. Stačí ti to?" Kunoichi se nad tím jen ironicky usmála.
"Ty si hlupák! Jak chceš, řekl sis o to!" Dívka už byla opravdu připravená podřezat mu krk. To by však Sasuke nemohl být rychlejší. Chytl ji za zápěstí, v které měla kunai, svým tělem tlačil na její, které donutil couvat dozadu a znovu se opřít o jejich strom. Druhou ruku, kterou nesvíral její zápěstí, se loktem opřel o strom a ještě pustil Sakuřino zápěstí. Ona tentokrát svírala kunai v obou rukách, které nechala pro jistotu mírně u Sasukeho a stále měla v obličeji svůj vražedný výraz. Sasuke se pro změnu na ni zamilovaně zadíval. Vypadalo to, že ji opět bude chtít políbit, což možná i udělá. Ale jestli se to stane nebo ne se dozvíme až příště.

………………………………………Pokračování příště………………………………
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Brilliant Brilliant | Web | 12. prosince 2011 v 21:37 | Reagovat

moc Pěkná povídka, mimochodem moc pěkný design, asi se nechám torchu isspirovat.. ;-)

2 Terčík Terčík | 12. prosince 2011 v 23:37 | Reagovat

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa (chvilková zástava srdce) proč mi to děláš??? :-D

3 ♥Verča♥TVD♥ ♥Verča♥TVD♥ | Web | 23. prosince 2011 v 15:18 | Reagovat

Ahojky SBínko moje ♥ Máš mooc pěkný dess. Dlouho ses neozvala, jak se máš? přeju ti pěkné svátky :-D

4 Terčík Terčík | 5. ledna 2012 v 0:02 | Reagovat

kdy bude další už to trvá strašně moc dlouho to čekán je snad nekonečný, přece jen to bylo na vlastní nebezpecí ne? prosím prosím přidej další

5 Kazuka Inuzuka-majitelka blogu Kazuka Inuzuka-majitelka blogu | 5. ledna 2012 v 19:10 | Reagovat

[4]: promiň ale teď to není kvůli komentům ale kvůli tomu, že se na net nedostanu...na svém počáku k němu nemám přístup no a brácha mě na net vůbec za celý den nepustí a abych pravdu řekla ani nemám chuť se ho doprošovat...pořád jen celé dny sedí na tom netu a já se k němu opravdu nedostanu...tak se omlouvám...je to jen kvůli tomuhle ne kvůli nedostatku komentů

6 Walko Walko | Web | 16. srpna 2012 v 18:03 | Reagovat

To nemá chybu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama